příze vs. nit

Co je příze vs. nit     

• Příze je polotovarem určeným převážně pro textilní význam slova">výrobu a představuje produkt technologického slova proces">procesu nazývaného předení. Respektive produkt spřádání vláken rostlinného, živočišného, nebo chemicko syntetického původu. Též je možno provádět spřádání směsí vláken různého původu.
• Podstatou spřádání je zkrucování vláken, urovnaných do souvislého pramene, kolem jejich společné podélné osy. Docílí se tím vzájemná soudržnost vláken a potřebná pevnost výsledné příze v tahu. Což má zejména význam u spřádání krátkých vláken, například bavlny.
• Mezi příze jsou zahrnovány i produkty z nekonečných vláken, jako je pravé hedvábí (produkt bource morušového), nebo hedvábí vyráběné umělé chemickou cestou. V obou případech jde o technologický proces protlačování roztoku vhodné viskozity mikroskopickými tryskami, s následným zatuhnutím. Takto vzniklá vlákna se sdružují podle účelu užití a před navinutím na cívky se společně mírně zakrucují tzv. ochranným zákrutem.
• Skaná příze je produktem technologického procesu tzv. skaní, lidově cvernování. Je to vzájemné zkrucování dvou nebo vícero jednoduchých přízí. Skaním se přízi dodá větší pevnost, hladkost a odolnost v oděru. Zatímco jednoduchou přízi určenou pro tkaní je nutno tzv. šlichtovat (v podstatě škrobit), aby se jednotlivá vlákna netřepila, skanou přízi šlichtovat není třeba. Proto se skané příze hodí i pro výrobu šicích nití různého druhu.
• Opalovaná příze se získává působením plamene na rychle procházející přízi nad hořákem. Účelem opalování příze je podobně jako u šlichtování, dodat přízi hladkost. Kromě toho také zmírnění nasákavosti tkanin dešťovou vodou,
• z opalované příze vyrobených.
• Příze je mluvnicky podstatné jméno pomnožné a technologicky je surovinou pro další výrobní, zejména textilní obory. Zde jsou pak užívány názvy rozšířené o jméno přídavné, jako například příze bavlněná, lněná, vlněná, respektive směsová, nebo také jako příze pes/vs (tedy směs polyester/viskóza) a další. Kde kromě toho se příze, zejména v tkalcovství i jinde stává při svém užití technologickým prvkem daného oboru a namísto o přízi se hovoří o nitích. Výraz nit, je však sám o sobě stále etymologickou záhadou, o tom však dále.
• Jsou případy, jako je například výroba kusových textilních nebo obuvnických výrobků, kde jsou užívány výrazy jako šicí nitě krejčovské nebo obuvnické. Jsou ale také používány v medicíně, jako nitě chirurgické. Tedy jako technologické prvky spojovací, pomocné. V tkalcovství je však nit základním technologický prvkem, který tvoří podstatu tkanin.
• Nit, může být z mluvnického hlediska, jak již naznačeno výše, jak podstatné jméno čísla pomnožného (viz šicí nitě), nebo jednotného (tedy nit). Může ale být i podstatným jménem čísla množného. Zde však nastává problém, jak takový druh podstatného jména skloňovat.
• Ústav pro jazyk český (ÚJČ) v této otázce ponechává volnost užití, takže je možno používat jak skloňování podle vzoru píseň, tedy nit - nitě, nebo také podle vzoru kost, tedy nit - niti.
• V případě podstatného jména nit, skloňovaného podle vzoru: píseň, je tvar jeho množného čísla stejný jako u čísla pomnožného, tedy nitě, což však k srozumitelnosti textu rozhodně nepřispívá. Proto se pro takové případy jako vhodnější jeví vzor: kost.
• Někdy jsou výrazy: příze a nit označovány jako vzájemná synonyma. To však může platit jedině v případě, máme-li na mysli textilní útvar délkový (v protikladu k textilnímu útvaru plošnému, jako je např. tkanina).
• Také jsou výrazy příze a nit mnohdy nahrazovány výrazem vlákno, které je však výchozí surovinou při předení, jak již zmíněno výše. Jedinou výjimkou je tzv. monofil, tedy délkový útvar tvořený jediným vláknem (monofilamentem). Ale i v tomto případě se však ve zpracovatelském oboru hovoří o přízích a nitích.
• Vraťme se však k výše zmíněné etymologické záhadě, týkající se původu slova nit. Tento původ zřejmě sahá do doby značně dávné, kdy různé rukodělné činnosti teprve vznikaly. Patří sem mj. i výroba košíků a rohoží z proutí, lýka i jiných více či méně ohebných materiálů. Touto metodou si dávný člověk zhotovoval mnohdy i obydlí a oplocení kolem něj. A také kvůli ochraně vůči různé zvěři. Tento postup nevyžadoval téměř žádný spojovací materiál jaký známe dnes, například hřebíky. Stačilo ve vhodných vzdálenostech zarazit do země kůly, mezi které se vplétaly větve, proutí a také snítky různé jemnosti.
• Později člověk poznal, že se tato technika nechá uplatnit, i při výrobě rohoží na podlahy i na stěny. Tedy nejen z větví, ale i z různých snítků stromů a keřů. Kde později byly snítky nahrazeny zkrucováním rostlinných nebo živočišných vláken. A to zejména v době, kdy se člověk začal ohlížet po náhradě kožešin. V této souvislosti může zmíněný výraz snítky, možná naznačit, jakým směrem se ubírala názvoslovná cesta k výrazu nit. A to následovně: snítky – nitky – niti / nitě. Příkladů takových proměn, vzniklých vynecháním písmene s, jako je kupříkladu střída – třída apod., nebo i jiných, bychom našli více.

Příze vs. nit může být také omylem zapsáno jako: